Celostní holistická péče
Holistická péče zahrnuje celek. Neodděluje. Naopak propojuje a znovu spojuje oddělené od celku. Vnímá lidskou bytost jako celistvou bytost. A když je lidská bytost ve své přirozenosti, tak je uvolněná, zdravá, vitální, kreativní, vyživená a radostná. Protože všechny její části - TĚLO, DUŠE, EMOCE a MYSL fungují ve vzájemném harmonickém vztahu. V synergiii.
Ale tím nejvýznamnějším prvkem je poznání vlastního přesahu - DUCHA, vědomí, kterým JSME a následování intuice. Život nás vždy vede k vnitřní rovnováze a harmonii.
Moudrost holistického přístupu spočívá ve vědění, že nic nelze oddělit a zkoumat zvlášť bez vnímání celku a jeho synergické dokonalosti. Harmonie spočívá v synergii. Naše tělo je toho důkazem. Příroda je toho důkazem. Ač si naše mysl myslí, že synergie leckdy pokulhává, moudrost těla je natolik geniální, že tě udržuje naživu navzdory vzniklé nerovnováze. Je-li ovšem dlouhodobě tělo popíráno, nevnímáno, oslabeno a dlouhodobě strádá, postupně dochází k naprostému vyčerpání vnitřních zdrojů a tělo onemocní nebo zahájí proces "rozkladu/likvidace", protože tělo chápe tuto dlouhodobou "ignoraci" a stagnaci jako jasnou zprávu "vlastně jsem už mrtvý", protože životní energie neproudí, neteče, nehýbe se.
Proto je tak důležité naučit se komunikovat se svým tělem skrze vnímavost a citlivost.
Abychom mohli znovu cítit, je třeba uvolnit určité procento potlačených emocí v těle, které zadržují tok a proudění životní energie a znemožňují nám skrze ochranné autopilotní strategie ega spočívat v přítomnosti a nechat energii proudit. Současně s uvolňováním zadržovaných emocí a nahromaděného stresu v těle, se přirozeně a samovolně rozvolňuje i myšlenkový konstrukt a silná kontrola ega. V této fázi lze již efektivně pracovat i s vlastní myslí a pomalu opouštět všechno, co nám neslouží až do samotné ducha-přítomnosti a uvolněnosti.
Moudrost těla tě povede vždy tak, abys měl dostatečnou kapacitu procesem projít. Nic si nelze vynutit ani uspěchat. Život zná přesné načasování u každého z nás, a právě tímto nás přirozeně navrací k pokoře.
.
.
Západní medicína je v případě chronických onemocnění příkladem oddělenosti a specializací bez vzájemného propojení souvislostí. Zaměřuje se často jen na následek, příznak a bohužel často nadužívá univerzální a rychlá řešení v podobě léků, které postrádají komplexnost a propojenost v souladu s přírodními zákony (tělo = příroda), některé dokonce navyšují stresové hormony v těle a mají obrovské množství vedlejších účinků. Tímto rozhazují přirozenou synergii v těle a vytváří další nerovnováhy. Tělo je pak jako pomalu vařená žába, toxikováno a systematicky umrtvováno navzdory tvrzení, že "to pomáhá". Ano, utlumí to příznak a navozuje umělou "rovnováhu", přičemž vytváří nerovnováhu jinde v těle.
Nejsem odpůrce léků, sama si s vděčností lupnu ibáč, když mě jednou za uherský rok rozbolí hlava. A akutní medicína je boží a děkuji za ní. Nicméně dlouhodobé užívání léků není pro naše dobro a nepodpoří naši vitalitu. Nechci potírat západní medicínu. Ale mám za to, že je nejvyšší čas PROPOJIT západní medicínu s celostním přístupem a snížit nadužívání léků a jejich "vedlejších účinků".
A to můžeme ihned. Každý sám za sebe tím, že si vezmeme zpátky svoji zodpovědnost za vlastní vitalitu.
A to je holistický celostní přístup k sobě samému, který miluji předávat dál. Znovu vnímat vlastní tělo a uvolnit se do samotné moudrosti života a vlastního ducha, vlastní moudrosti, která nás k harmonii a vitalitě přirozeně vede. To je ducha-přítomnost :)
Michaela M.
Holistická celostní péče nahlíží na člověka jako na propojený celek těla, mysli a emocí. Neřeší pouze jednotlivý příznak, ale hledá hlubší souvislosti v životním stylu, psychické zátěži i dlouhodobých návycích. Cílem je podpořit přirozenou schopnost organismu k regeneraci a rovnováze, a to šetrnými, často přírodními postupy. Součástí mohou být úprava stravy, práce se stresem, relaxační techniky, jemné pohybové metody i rozhovor, který pomáhá lépe porozumět vlastním potřebám a hranicím.
AI. :)